Naomi 06 Sen, který se stal skutečností

"Naomi..." Zpoza stromů se objevils něčí silueta.

 

Ten večer jsem strávila se Sasukem, bylo to jako sen, jako by to nebylo těch devět let, ale jen týden. I poté dlouhé době jsme si perfektně rozumněly.

 

Ráno ke mě přišla na návštěvu máma. Když jsem se probrala v posteli, tak na nočním stolku ležela lilie.

"Dneska úplně záříš." Usmála se na mě.

"To se ti jen zdá." Trochu jsem se začervenala.

"A nejsi náhodu zamilovaná?"

"Proč si to myslíš??" Teď už bylo poznat že se červenám.

"No, každé nráno máš na nočním stolku lilie, navíc ty psaníčka od jeho ptačích poslů..."

"Je to jen kamarád!" A zčervenala jsem ještě víc.

"Jak myslíš, a co je tedy toto?" Ukázala mi dopis, který zřejmě před chvílí donesl ptačí posel.

* Červená jako rajče * (a k tomu ty rudé vlasy...zajímavý pohled).

"* předčítá * Milá Naomi, budu na tebe čekat v sídle, přijď prosím. Hlavně ať tě nikdo nesleduje. Potřebuju tě vidět. S.U. 

 On je vážně jen kamarád." Nahodila šibalský úsměv.

"Ano, je jen kamarád! Nic víc nic míň!" Vytrhla jsem jí z ruky dopis.

"Tak já radší půjdu, hlavně už jdi, ať nepřijdeš pozdě." Rozloučila se a odešla nejspíš domů.

 

V AKA-SÍDLE

"Co potřebuješ?" Zeptala jsem se Sasukeho.

"No...já jen..."

"Fajn,* úsměv *co kdyby jsme zašly do sklepa. Jsou tam 'tajné' zásoby." A naznačila jsem že jde o alkohol.

"* šibalský úsměv * Proč ne." A následoval mě do sklepa.

 

RÁNO

Waw...už si ani nepamatuju co sem to včera večer dělala...vím jen že jsem se znovu sešla se Sasukem a pak jsme zamřily do sklepa, a pak jen H|idanovu vodku a Peinovo saké...jau, hrozně mě bolí hlava.

"Dobré ráno." Přišel z kuchyně Sasuke.

"Dobré." Snažila jsem se zvenout ale zamotala se mi hlava a musela jsem si znovu lehnout.

"Nevypadáš že by si mohla vstát..." Řekl trochu posměšně, ale z větší části starostlivě Sasuke.

"To se jen zdá!" Zaprotestovala jsem, a znovu jsem se pokusila postavit, už to vipadalo nadějně, ale zatočila se mi hlava a kdyby mě Sasuke nechytil tak bych spadla na zem.

"Měla by sis ještě odpčinout." Načeš mě vzal do náruče a šel směr schodiště.

"H-hej! Pusť mě." Snažila jsem se mu vymanit, ale místo mého záměru jsme spadly ze schodů, a tak šikovně že se Sasuke na de mnou skláněl. Začínal se sklánět ještě víc, já se zase začala červenat, najednou se ale začal odtahovat, na to jsem ho ale chytila zalímec od trika a dlouze ho políbila, což mi za chvíly oplácel a zase naopak. Tak to pokračovalo dalších pár minut, ale potom někdo zaklepal:"Už budu muset jít, v obýváku máš dárek." A přenesla jsem se domů, kde jsem se převlékla a ihned šla za tátou, zavolal si mě.

 

UŽ V KANCELÁŘI

Vešla jsem dovnitř, byl tam Nagato spolu s Minatem.

"* zářivý úsměv * Jéé, ty už si tu?" Podíval se na mě Minato.

"Ehm...ano, o co se jedná?"

"Dostal jsem pozvánku na sraz pěti kage, odpoledne odcházíme z vesnice. S Nagatem jsme se domluvili na misi pro Akatsuki. Chci abyste doprovodily ostatní kage bezpečně na sraz a zpátky do jejich vesnice. Nagato říkal že máte ale málo členú..."

"O to se chci pokusit postarat na dnešní poradě."

"Dobrá tak jdeme * ještě zářivější úsměv." Zatímco se Nagato nezúčastněně koukal do z okna směr horké prameny (snad všichni známe  výhody doujutsu xD). 

Došly jsme do sálu, kde již čekali všihni ninjové kteří byly právě ve vesnici ( čti: aby se vyhly poradě, tak si vzaly narychlo všechny možné mise),

"To je otrava! Proč zrovna dneska musí být porada.." 

"Dnes jsme zvolali poradu z vážného důvodu. Dnes odjíždíme na sraz pěti kage, budeme jednat o Akatsuki * šepot *. Naomi, jakožto člen Akatsuki zde přednese vše o této organizaci, a proč bychom jim měli umožnit stát se legální organizací. Teď dávám slovo Naomi."

 

"Děkuji. Budu zastupovat Akatsuki."

"Proč bychom po tom všem vám měli důvěřovat?" Zeptal se náš génius.

"Akatsuki v době působení jakožto zločinecká organizace byla ovládána Obitem, teď má opět za svého vůdce jednoho ze tří zakladatelů kteří chtěli Akatsuki jako organizaci pro stvoření míru. Jestli nám dáte šanci nebo ne je jen na vás."

"K čemu by směřovala Akatsuki, kdybychom jí dali šanci?" Opět génius.

"Chtěli bychom rozvíjet talent všech členů."

"Jak?"

"Pokud by kagové podepsali dohodu o míru a přijetí Akatsuki, tak bychom byly rádi kdyby se do organizace přidali i další. Je naprosto jedno kdo nebo z jaké je vesnice. Kdo by se přidal do Akatsuki, tak by byl ve vícečlenném týmu. Také bychom se dohodli s ostatními kagy, protože každý člen bude chodit na mise vyhovující jejich hodnosti a schopnostem. Je jisté že zatím nebude chtít nikdo do Akatsuki, budeme si jenoduše vybudovat důvěru a respekt. Ale pokud by přece jen někdo chtěl do Akatsuki, tak ať se jde k bráně."

"Poslední dotaz, kolik je momentálně členů?"

"Pět, ale jen čtyři schopní boje."

"Jen čtyři?"

"Ano, jde o osobní záležitost jedné členky, ale to tu rozebírat nechci."

"Kdo všechno?"

"To je teď jedno, pokud podepíšeme dohodu tak vám to s klidem řeknu. Ale teď byhom měli vyrazit." A odešla jsem, od včerejška připravená, k bráně Konohy.

 

JIŽ U BRÁNY

Přišla jsem, a stála tam Hinata.

"Hinato?" Podívala jsem se na ni překvapeně.

"J-já bych se...no...Ráda bych se přidala k Akatsuki!" Vydala ze sebe nakonec.

"Jsem docela ráda že někdo s tvými schopnostmi přihlásil * podává známý plášť *."

"A-arigato." A vzala si na sebe Aka plášť.

"Nezapomeň na nás!" Objevil se Naruto a vedle něj jeho klon s oranžovými vlasy a rudýma očima (pro blbé: to je Kyuubi).

"To myslíš vážně?"

"Jasně! Vždyť máš hned o dva členy víc když mě vezmeš." A oběma se na rtech objevil zářivý úsměv alá Maito Gay.

"Hehe...tady máte pláště * podává další pláště * (nutno podotknout že poslední pláště, snad se neobjeví další....)." Ze stomu přiskočil maskovaný muž v Akatsuki plášti a k tomu měl ještě klobouček alá Deidík, a za chvíly přišel i Itachi:"fajn, už jsme všichni," Itachi se poohlížel po maskovaném:"Rozdělíme se do týmů: Kurama doprovodí Raikageho, Naruto s Hinatou Kazekageho, Itachi Mizukage, můj tým Tsuchikageho. Hokageho doprovodí jeho ochranka v podobě Kakashiho. Jdeme." Pak jseme se všichni rozdělili, jen Nagato se vrátil zpět do Amegakure no sato za Konan.

 

NA CESTĚ ZA TSUCHIKAGEM

"Klidně si tu masku sundej, jsme tu už sami." Usmála jsem se na něj.

"Není to nejlepší nápad, měli bychom se přenést přímo k Tsuchikagemu."

"Máš pravdu." Chopila jsem ho za rameno a přenesla nás přímo před bránu Kamené ze které právě vycházel Tsuchikage, jeho vnučka a nějaký tlouštík.

"Vy jste?" Začal bez váhání Tsuchikage.

"Jsme z Akatsuki."

"To jde vidět."

"Jistě jste dostal zprávu od Hokage-sama, jsme tu abychom vás bezpečně doprovodily na sraz pěti kage a zpět."

"Mohli byste se alespoň představit?"

"Gomene, mé jméno je Naomi Namikaze, dcera Yondaime hokage, můj společník nechce být kvůli jistým věcem představen."

"Tak Hokage má dceru." Podíval se na mě udiveně.

"Dlouhá historie..." Řekla jsem trochu smutně.

"Dobrá, můžeme vyrazit, budeme tam nanejvíš za tři dny." Řekl a začal se jako obvykle vznášet.

"Hai!" A vyrazily jsme za ním.

 

"Ááájajaj, moje záda!" Postěžoval si stařík.

"Nedělej! Jdeme teprv deset minut."

"Akatsuchi, vem mě na záda." A nasedl si na tlouštíkova záda.

"Brzy se začne stmívat, měli bychom se utábořit." Řekla jsem asi po dvou hodinách.

"To ano, blízko jsou horké prameny, mohli bychom tam přespat v hotelu." Řekla vnučka staříka.

"Dobře, aspoň mi to udělá dobře na záda."

Ubytovali jsme se v lázeňském městečku, ihned ráno jsme vyrazily, ještě ten den jsme dorazily do země železa kde jsme chyběli jen mi.

"....Další předstoupí Namikaze Naomi." Řekl samurai a usedl.

"Já myslel že toto je setkání kage." Brblal si pro sebe Raikage.

"Ano to je, ale jsem tu v důležité věci Akatsuki."

"Ty jsme zničily."

"Není možné říkat že jste zničily organizaci když je byť jen jeden člen naživu."

"Slyšel jsem o nových Akatsuki, ale..."

"To není ono, zakladatelé Akatsuki jsou naživu, a teď ji chtějí vést tak jako předtím. A když jsem mluvila o přeživším členu * rinnengan *, myslela jsem sebe."

"Ty jsi ta dívka co pomohla alianci!" 

"Vaši ochránci vám jistě vše řekli, pokud Akatsuki dovolíte být opět legální organizací tak budeme * rinenngan off * alianci pomáhat."

"A jak přesně?" Zeptal se konečně na něco inteligentního Gaara.

"Chtěli bychom aby nám vesnice posílala obtížné mise, na které ve vesnici nemá nikdo kvalifikaci nebo schopnosti, dále pomáhat alianci s čímkoli pokud to bude jen trochu možné. Momentálně je v Akatsuki osm shinobi, ale vysoce schopných. Jak jste mohli vidět na bojišti tak se neštítíme vám pomoci."

"Jen osm?"

"Osm bojeschopných, jeden člen má z osobních důvodů zakázáno bojovat."

"Zákaz boje?"

"Pokud je člen zraněný nebo se zotavuje tak nesmí na mise."

"Kdo je tedy pro?" Zeptal se můj bývalý mistr (noo...řekněme že za ty roky se učila i u samuraiů, ale pššt ;) )

"Já." Postavil se táta.

"Já." Překvapivě Gaara.

"Nezní to špatně." Postavila se Mitukage, s přáním aby se konečně vdala.

"Nové generac potřebují vést, a Akatsuki pro ně může být zářný příklad." Zvedl se Tsuchikage.

"Jsem pro!" Zvedl se i Raikage (Bee ho musel hoodně přemlouvat...)

"Akatsuki jsou oficiálně legální organizace." Oznámil sensei a tímto ukončil schůzi.

 

Ponámky:

Vím že mám spoždění, a za to se moc omlouvám, ale paní inspirace se nějak opozdila...Ehm...příště se dozvíme jak se všechno zvrtne, a další Spoiler: Sasí zřejmě vyvraždí vesnici, ale to zatím nevím ani já °°' 

Další dílek bude v neděli, protože v sobotu jedu do Vídně ;)